Příroda | Ubytování Slavonice v Apartman Renesance na náměstí Slavonice

Příroda
Bizoní farma u Starého Města p. L.

Vydáme-li se z náměstíčka ve Starém Městě pod Landštejnem jižním směrem po cyklistické stezce č. 1007, objeví se předními asi po 3 km vyšší a pevnější ohrada než ty, které jsme mohli vidět na jiných pastvinách. Přistupme blíže a uvidíme důvod. V této ohradě se pase stádo bizonů amerických. Bizon je velký turovitý sudokopytník, samci měří až 172 cm a váží kolem jedné tuny, v lesích od západního Colorada až po Yukon. Kolem roku 1867 byl bizon prérijní téměř vyhuben, díky přísně ochraně byl ale nakonec zachráněn. Abyste bizony americké viděli, nemusíte až do Ameriky, najdete je i v jižních Čechách. Tato pro nás exotická zvířata jsou majetkem společnosti Landštejn s.r.o., sídlící ve Starém městě pod Landštejnem. V příštím období bude snahou společnosti nabídnout projíždějícím turistům, rekreantům, ale i místním obyvatelům podívanou i na jiná zajímavá zvířata.

Čertovo kopyto

V půli cesty z osady Poldovky na kopec Hradisko je tzv. „čertovo kopyto“. O jeho vzniku se vypráví legenda: „Kdysi dávno, se vsadil kohout s čertem, že než kohout ráno třikrát zakokrhá, čert postaví na Hradisku hrad. Čert tedy začal stavět. Sbíral kameny z blízkého i dalekého okolí a nosil je na Hradisko. Když kohout poprvé zakokrhal čert, už měl polovinu postavenou. Když kohout zakokrhal podruhé, už scházelo jen málo. A než kohout stačil zakokrhat potřetí, pyšnící se čert ho míjel s posledním kamenem. Ale pýcha předchází pád. A čert kousek od hradu uklouzl a zbořil celý hrad. Když kohout zakokrhal potřetí, zbyla z hradu jen hromada kamení poházená po okolí.“ Dnes není po hradu památky jiné, než to rozházené kamení na Hradisku. Ale na místě, kde čert uklouzl je znatelná rýha v kameni od čertova kopyta.

Česká Kanada
Oblast České Kanady leží na jihu České republiky, při historické hranici Čech a Moravy podél státní hranice s Rakouskem. Severozápadní část tvoří Jindřichohradecká pahorkatina, která na jihozápadě navazuje na třeboňskou pánev. Větší část oblasti však pokrývá kopcovitá a silně zalesněná žulová Novobystřická vrchovina, která na severu navazuje na masív Českomoravské vrchoviny. Nejvyšším vrcholem České Kanady je Vysoký kámen u Kunžaku -738 m. Další krajinné dominanty tvoří například Šibeník (732m), Kunějovský vrch (725m), Vysoký kámen (723m), Studnice (722m), Bukový vrch (721m), Větrov (714m) a Čihadlo u Starého Města pod Landštejnem (700m). Kopce jsou převážně ploché, s balvany a kamennými stády na vrcholech. Ve skalních útvarech z hrubozrnné a „landštejnské“ žuly roztroušených po zdejších lesích se vytvořili pomocí zvětrávání kamene skalní mísy a nechybí ani viklany. Východní část tvoří Dačická pahorkatina, která má ráz protáhlé sníženiny. Zajímavé skalní útvary jsou u rybníka Zvůle nebo na Liščím vrchu nedaleko Terezína u Kunžaku. Po polích jsou rozesety balvanovité ostrůvky. Vyšších výšek pak dosahují související Jihlavské vrchy, které jsou však již za hranicí kraje. Českou Kanadu roztíná středem evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem, přičemž je obepínána řekami Nežárka a Moravská Dyje.

Podnebí je tu poměrně drsné, s nižšími průměrnými teplotami a vydatnými srážkami. To je také důvod, proč si oblast vysloužila právě název Česká Kanada. Skalní mísy jsou okrouhlé vyhloubeniny, některé i přes metr v průměru, hluboké asi 30 cm, tvarů natolik pravidelných, že někteří badatelé v minulosti soudili, ze jde o díla lidských rukou sloužící rituálním účelům.

Viklan se říká skalnímu bloku nebo balvanu, který se opírá o podloží jen nepatrnou plochou a někdy se i „kýve“ neboli viklá. Viklany vznikají zejména v pouštních oblastech větrnou erozí, která je při zemi nejúčinnější, nebo selektivním zvětráváním. Viklan Trkal byl však ze své vodorovné polohy vychýlen bývalým majitelem, který byl dotčen tím, že mu po jeho pozemku šlapou výletníci. Zdejší region nabízí turistům návštěvu řady historických památek, lesy bohaté na houby a lesní plody, tajuplná skaliska, rozlehlé prosluněné rybníky pro letní rekreaci, nádhernou přírodu pro cyklistiku i pěší toulky.

Schillerovy kameny

Na Grasselově stezce, hned poblíž Grasselovi sluje se nachází přírodní úkaz (654 m. n. m.) pojmenovaný po známém německém spisovateli Friedrichu von Schillerovi (1759 -1805). O tomto tajuplném místě se traduje, že zde tento romantický německý spisovatel vysedával na kamenech a inspirován místní přírodou a hlavně pověstí o známém loupežníkovi Johanu Grasselovi zde stvořil své slavné dílo Loupežníci. Na památku je zde do kamene vytesáno jeho jméno.

Trojmezí
Nedaleko Slavonic, směrem z obce Maříž na obec Kadolec se nachází unikátní geologické místo - hraniční kámen Trojmezí označující místo, kde se setkává území Čech, Moravy a Rakouska. V blízkosti tohoto zajímavého místa lze najít i další přírodní památky. Jedním z nich je například Lešnická kamenná studánka pocházející z roku 1846, nedávno zrekonstruovaná. Původně patřila studánka k Lešnickému zámečku, odtud také pochází místní název „U Zámečku“.
Dále lze zmínit kaskádu tří rybníčků z 19. století, které dříve sloužily k vodárenským čelům. V současnosti jsou však nevyužité. Na místě jsou vidětpůvodní hráze, kde rostou už více než sto let staré buky lesní a na dně rybníčků pak smrky ztepilé a jedle bělokorá, která se zde úspěšně zmlazuje. Nejblíže trojmezí je Bučina, lesní porost zvaný Harcynská směs, tedy smrk, jedle a buk, jež má vysokou ekologickou stabilitu. Všechny tato jmenovaná zajímavá místa obklopuje nádherná nedotčená příroda nabízející návštěvníkům všechno své bohatství.